Vím, že do léta je ještě daleko. Já se ale na toto období moc těším, protože to pokvetou pivoňky. Napřed porcelánově růžová ranná odrůda, ta má spoustu vonných okvětních lístků natěsnaných do jedné mohutné palice. Jako další mi vykvete zářivě bílá Lady Anne. Také trochu voní, ale rozhodně ne tak vtíravě. Její poupata mohou být i hodně zavřená a přece uříznutá po několika dnech ve váze rozkvetou. Obě tyto variety ale mají nevýhodu, když odkvetou. A zvlášť, když v tom období ještě ke všemu zaprší. Pivoňkové květy splihnou a opadají a v tu ránu je to kam se hrabe lesk a bída kurtizán - z nádherné nadýchaný krinolíny je ucouraná laciná paráda co nikoho nepotěší. Naštěstí mám na zahradě ještě třetí pivoňkovou variantu. Jak se ta odrůda jmenuje nemám ponětí, chalupu jsme koupili skoro před třiceti lety i se dvěma vzrostlými keři a ty se mi za ten čas podařilo rozdělit na pět. Květy jsou veliké, se žlutými pestíky a mají temně cyklámenovou barvu jako temnokvěté bramboříky. Jen když hodně silně svítí slunce, jejich středy lehounce vyblednou do výrazné růžové. Tato odrůda květe na naší zahradě nejbohatěji a i když odkvétá, drží se hrdě. A po odkvětu stačí vhodně sestřihnout stonky a zbytek sezóny zdobí alespoň temné zelené listy. Tomu říkám úžasná trvalka!