Kdybyste někdy mezi trávou spatřili v přírodě rostlinu, která by vypadala úplně jako červenavý jetel luční, ale kvetla žlutě, nezoufejte. Není to mutace jetele, ta metla lidstva, kterou způsobili šílení vědci křížením čehokoli s čímkoli, je to zcela jistě rostlina sice příbuzného rodu, čili motýlokvětá, ale jmenuje se úročník bolhoj. Úročníků je na třicet druhů, u nás roste pouze bolhoj, ale je tak proměnlivý, že stačil vytvořit pět samostatných druhů. A proč se mu říká bolhoj? No, vždyť to je dané jménem - kdysi si jeho rozmačkanou natí lidé hojili otevřené boláky, je to tudíž rostlina bol hojící. Dnešní člověk by asi bolestí dost zkusil, kdyby byl odkázán na léčku pouze úročníkem - já osobně jsem ho naposled viděla ve volné přírodě asi před pěti lety a to naprosto ne v takovém množství, aby bylo možné si jím něco léčit. Než ale lidé přírodu poničili a léčivé byliny z ní téměř vymýtili, úročníku bylo dost a lidé využívali jeho silice a sliz k léčení.