Nikdy jsem se neodhodlala roztřídit na naší zahradě záhonky na okrasné a účelové. A tak se mezi trsy chryzantém, kopretin či pivoněk tulí také levandule, máta či dobromysl. Naše dobromysl obecná (Origanum vulgare) je už stará dáma, sazeničku jsem dostala někdy před patnácti léty. Za tu dobu se hezká rostlinka s kvítky fialovými jako mateřídouška rozrostla na statný keř. Její lodyhy se každý rok vytáhnou na dobrých 30 - 35 centimetrů a protože dobromysl (známá více pod názven oregano) je třeba na zimu krátce sestřihnout, přijdu tak pokaždé k litrové sklenici voňavého koření, když lodyhy v malých svazcích vyvážu, usuším a odrhnu. A žádná strach, že by se přes zimu obsah té sklenice nespotřeboval! Oregano nejlépe dochutí klasickou italskou pizzu, ale je stejně dobré na masu vepřovém či kuřecím a v mletých směsích. Ale dobromysl není jen chutné koření, ona je také léčivá. Její odvar uvolňuje křeče při kašli, uklidňuje žaludeční a střevní obtíže, působí močopudně i antidepresivně. A také lze jejím odvarem kloktat při krčním onemocnění či při zánětu dásní. Prostě, s dobromyslí na zahradě máte i na leckteré neduhy první pomoc po ruce. A navíc vypadá na zahradě i v sušených kyticích náramně dekorativně.