Jako malou holčičku mne rodiče často vodili na Vyšehrad, aby mladou ratolest trochu vzdělali. Výklad o památkách a o sochách byl prokládán návštěvou místního hřbitova, velmi povznášející to zážitek pro děcko tří až pětileté, které milovalo přírodu a toužilo plnýma rukama trhat kytičky, což se v památečném objektu nesmělo. Na jednom místě za rotundou byly ale seshora z nepřístupného místa vidět krásné trsy plazivých, jasně žlutých rostlinek, které mne fascinovaly i bez trhání. Otec poznal, že se jedná o rozchodník ostrý, (Sedum acre), také se mu říká tučný mužíček. Důvod je nasnadě, jehi lístky jsou tučné, jakoby vodnaté a rozrůstá se v kobercovité plochy, jako by nikdy netrpěl žádnou nouzí. Ostrý mu asi říkají pro ty barby - ostrá zeleň lístků a ostrá žluť květů! Rozhodně není na světě sám, má celou žadu příbuzných, jednomu, tomu nejstatnějšímu, se říká rozchodník největší. Ten dokáže vyrůst až do půlky metru. Ostatní rozchodníky jsou skromné, můžete je klidně pěstovat jako skalničky, jak vidno na Vyšehradě, dovedou se dokonce samy na některé skále uchytit úplně bez sázení, ale rozchodník největší potřebuje ke své výživě dobré hnojení. Za to ale působí velmi dekorativně a můžete ho nařezat i do kytic a dlouho vydrží. Na zahrádce jeho trsy pěkně zdobí a za časů našich babiček byl hojně vysatzován i na hroby.