Když řeknu o velkém, krásném, vzrostlém stromu, že je to skvostný jírovec maďal, hned se asi každý člověk nechytí. Mohu ovšem také pochválit pěkný kaštan - a t asi bude každý okamžitě doma. (Kaštany koňské jsou ovšem jen produkty tohoto stromu, ty hezounké plody všemožných tvarů, z nichž jsme si jako děti tak rádi dělali zvířátka. Na rozdíl od kaštanů pravých, které se pekly v zimě v malých píckách na ulici a prodávaly a nebo se daly koupit syrové a doma je maminky strkaly do trouby a kaštany tam praskaly jako kanonáda). Květy jírovce jsou ty krásné svíce, smetanové nebo růžové, které vídáme hustě mezi listy. Odborně se ovšem říká, že květy jsou uspořádané do kuželovitých vijanů. Ještě dřív než rozkvetou, nalijí se ale na stromě veliké pupence, kryté lepkavými hnědými šupinami a z těch musí vyrůst typické, pěti až sedmičetné listy. Prostě, i tak velikému stromu jako je jírovec to dá fušku, než se na podzim dopracuje k těm hnědým kaštanům. A ty jsou tak pěkné (a také užitečné, přikrmuje se jimi v zimě zvěř), že je dobře, že strom nezůstal doma na Balkáně a v Malé Asii. Docela ochotně se už asi v 16. století přistěhoval i do Evropy.