Třezalka tečkovaná, nebo chcete-li třezalka skvrnitá, Hypericum maculatum, to je rostlina jednak dost hezká, jednak užitečná. Je vytrvalá, její lodyhy vyrůstají z plazivého, rozvětveného oddenku a to tak důkladně, že pokud se vám usadí na zahradě v místech, kde ji nechcete, jen těžko se jí zbavíte. Nám ale vyrůstá za domem na plácku, kde není nablízku žádný okrasný záhon, jen čiročirý kus volné přirody a tak ji naopak nechávám na pokoji. Nekosíme v tom místě, ani nezajíždíme sekačkou. Na dlouhých lodyhách třezalky tak svobodně naběhnou palice květů a nakonec se rozvinou v sytě žluté pěticípé kvítky, hustě ochmýřené svazky pylových tyčinek. To je příležitost pro sběr! Nať se usekne asi v polovině pod květy a pověsí na suché, dobře větrané místo. Správně usušená třezalka má mít skoro stejnou barvu, jako v přírodě - lístky zelené, květy žluté. Droga z této rostliny slouží hlavně k uklidnění, pomáhá při žaludečních potížích. Mne pomohla vyléčit zánět žaludku, který mi způsobily syntetické léky, naordinované paní doktrokou proti bolesti páteře. Také prý pomáhá při ledvinových chorobách a při čištění krve. Odvar ze sušené natě můžete ale úspešně použít i na obklady drobných pohmožděnin.