Není hloupé tak těsně po Vánocích mluvit o jmelí? Ale berme to třeba tak, že jmelí je aktuální celoročně, v mnoha bytech si ho lidé věší někam na památku a nechávají si ho tam do příštích Vánoc. Když jsem byla malá, honila mne maminka od jmelí s odůvodněním, že je jedovaté. Jelikož se jednalo o ty vánoční pozlacené větvičky, asi měla i pravdu. Ve skutečnosti ale cizopasné jmelí není jedovaté, právě naopak. Jeho droga se používá na snížení krevního tlaku a proti kornatění tepen. Tím vás ale nenavádím, abyste si někde ukousli kus jmelí v přesvědčení, že budete zdrávi, droga se využívala v lidovém léčitelství. Jmelí jako rostlina cizopasí na stromech, zejména na jehličnanech, najdeme ho ale i na stromech listnatých, ze kterých se většinou sbírá jako vedlejší produkt při těžbě dřeva. Za starých keltů jmenmlí používali k náboženským účelům jejich druidové. Protože ti asi přírodu moc nedecimovali a stromy kvůli posvátné rostlině nekáceli, kochám se představou, jak si museli vykasat kutny a šplhat pro jmelí na strom.