O jedné rostlině z čeledi krtičníkovitých už jsem tu před časem hovořila - byla to divizna. Na naší zahradě se ovšem vyskytuje i její vzdálený příbuzný, rozrazil. Konkrétně rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys). Je to hezoučká rostlinka, její drobné kvítky bývají většinou modré, ale polemizovala bych s básníkem, který v jakési dětské knížce kdysi zaveršoval:"rozrazile, rozrazila, proč ty nemáš kvítky bílé..." Rozrazil, který se nacpal do našeho trávníku přímo pod okno na slunce, ten vyšisuje skoro úplně doběla, že nebeskou v jeho kvítku skoro nepostřehnete. Sytě modrý, vysoký až jaksi směšně panovačný je v polostínu pod stromy, kde je vlhko. Z té oblasti zahrady si ho dokonce občas natrhám do malé kytičky, kterou dávám do výklenku do vázičky k svaté patronce, která hlídá náš dům. Kdyby toho rozrazili nebylo kolem mne venku všude tak plno, docela bych byla ráda, že ho tram mám, i když právě tenhle druh není ničím užitečný. Jen duši veršotepce kdysi opil snad víc než víno, když dal vzniknout básni, co začíná tak hezky: "Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil..."