Řepík vonný je dostatečně dekorativní rostlina, aby ji lidé pěstovali na zahradě. Pochází z čeledi růžovitých a je vytrvalá. Z krátkého tlustého oddenku vyrůstá až metr vysoká rozvětvená lodyha, korunovaná klasovitým nahloučením drovných, pětilistých žlitých kvítků. Listy má velké, nepravidelně roztroušené a poněkud chlupaté. Řepík neroste nikde v přírodě v takovém množství, aby se jednotlivci vyplatil jeho sběr. Pro lékařské účely se zvlášť pěstuje, ale je to dost pracné a navíc rostliny dospívají až druhý rok. Pokud si tedy nechcete koupit sušenou na't řepíku rovnou v lékárně, musíte si rostlinu vypěstovat na zahradě. Řepík je totiž šikula. Jeho droga obashuje třísloviny, vitamíny, železo a spoustu jiných užitečných látek. Odvar má stahující účinky, podporuje činnost žlučníku, pro uvedené účely se užívá vnitřně. Stejně tak ale můžete řepíkový odvar užít ke koupelím při drobných vnějších poranění či ke kloktání například při zánětech zubů a pomáhá i při zánětlivých procesech v krku. Nať se sklízí i s listy, a to v začátcích květu, později je už droga z nich méněcenná. Nať se odřízne nad zemí, ale musí se ponechat část stonku s nejspodnějšími listy, aby rostlina příští rok obrazila. Postupné otrhávání není rozumné, rostlina se tím poškazuje a často hyne. Suší se při teplotách do 40 stupňů, silnější stonky se ze směsi odstraňují.