Divokých jetelů prý existuje na 300 druhů. A aby toho nebylo málo, mnoho dalších odrůd si člověk vypěstoval. Proč ne, bez jetele by určitě neudělaly včeličky tolik medu, na kolika jeho sladkých paličkách pilné včelky najdete! Zkuste z jetele lučního (to je ten s velkými růžovými palicemi) vytrhnout několik kvítků z kalíšků a ochutnejte ten koneček, sami uvidíte, co je v něm sladkosti. Jetel je populární také kvůli čtyřlístkům, které jsou v přírodě anomálií. Říká se, že kdo najde jetelový čtyřlístek, bude mít štěstí. (Čemuž nevěřím, já jich našla za život několik a věčně věkův mi sedí za krkem smůla). Z jetele lučního se dodnes sbírají pro jeho léčivé účinky růžové palice květů bez stvolu a bez listí. Ostatní jetele tak užitečné nejsou, snad leda jetel plazivý může potěšit malá děvčátka, která si z něj mohou uvít náramky a věnečky do vlasů, jako to dělávaly holčičky odnepaměti. Jetel zvrhlý vypadá pořád jako napůl uschlý, jetel ladní vypadý tak podivně, jako by ani jetelem nebyl. Jetel rolní je chlupatý jako kočka, také se mu říká jetel kočičí - a ani kravky o něj na pastvě nezavadí. Ale čerstvě posečené jetelové pole, to je vůně! Jen pro alergiky ta romantika není, ti chudáci otékají a dusí se.