Chrpa luční - divíte se, jak mne napadla, když jí do květu zbývají jistě skoro dva měsíce? Prostě nevím. Mám ji ráda. Tu drsnou lodyhu a kopinaté listy pochopitelně ne, ale květ má moc hezký, růžově fialový, složený z trubkovitých kvítků - vypadá jako rozcuchaná. Chrpa roste skoro všude na mezích, na pastvinách i na uhorech. U babičky na venkově jí rostlo na jedné louce tolik, že když přišel čas květu, louka vypadala zdálky celá jako do fialova. Když teta sekala krmivo pro krávy, chrpy jsem jí z něj k její nelibosti vytahovala a snažila se je urovnat do kytice, ale výsledek byl tak nevalný, že jsem to brzo vzdala. Chrpa vypadá pěkně právě jen na té louce a mezi, ale uvít z ní líbivou kytičku - to ne! Ale v kytici kopretin a zelených lučních trav vypadalo pár jejích rozvrkočených kvítků moc pěkně!