I když v přírodě konečně sotva začalo jaro, pro mne už je dávno pryč. Já si totiž jaro spojuji s mimózou. Předesílám: nevím, že by byla něčím užitečná! Přesto si ji vždycky kupuji, jen se objeví v květinářství. Její chundelaté žluté kouličky kvítků visí na tenkých latách jako malá sluníčka a ten pohled nesmírně lahodí mé duši. Jenomže brzo svrasknou a zahnědnou a to je signál, že ji mám vyhodit - ale to už musí být jaro i za okny, nemá-li na mne padnout depka! Jednou jsem si pojem "mimóza" vyhledala ve slovníku. Doslova prý to znamená "citlivka, rostlina s listy citlivými na dotek." Nic proti tomu, ale nepřipadá některým lidem rozkošná až k sežrání? Jak jinak si vysvětlit, že stejným názvem se honosí i některé kuchařské výtvory? Třeba chřestová mimóza nebo vejce mimóza???