Velmi vzdáleně podobná třemdavě, o níž jsem se zmiňovala minule, je vrbovka chlupatá. Ale je to podobnost čistě náhodná, vrbovka patří do čeledi pupalkovitých. Ostatně ono to s tou podobností není zase až takové, kdybychom daly ty dvě rostlinky vedle sebe, zjistili bychom, že se podobají hlavně barvou květů - obojí jsou růžové. Vrbovka ale zcela postrádá jejich složitost. Když růžové kvítky odkvetou, vytvářejí se na jejich místě dlouhé úzké tobolky, které časem praskají a z nich vypadávají semena. Semínka jsou uvnitř tobolek chráněná měkou výstelkou a když ta trochu vyschne a popraská, dere se ven v podobě chumáče jemných bílých vláken, která vypadají hodně nepořádně, jako že by potřebovala učesat. Vrbovka je úplně nenáročná rostlina, má ale ráda teplo a vlhko. Daří se jí na březích řeky či potoků a klidně se uvelebí třeba na rumišti. Vesele si roste do výšky i do šířky a kdyby na ní neuhodil podzim, rostla by snad až do nebe. Pokud vím, užitečná ničím není, ale je na ni hezké podívání. Do vázy byste si ji ale určitě nedali.