Rod černohlávků je malý. Zahrnuje pouze pět druhů, k nám dorazily jen tři. Nejhezčí je černohlávek velkokvětý. Velké květy sice má, ale vždycky jich má na vrcholovém okolíku jen několik. Dlouho jsem se domnívala, že mu prostě opadaly třeba po dešti nebo při silném větru, až mnohem později jsem se dověděla, že se mu prostě nevyvíjejí najednou. Spodní kvítky postupně opadávají a čím výše se tvoří nové. Černohlávek velkokvětý má rád sucho a teplo, v některých krajích jej proto nenajdete. Jeho bra¨tříček, černohlávek obecný, žije zato na každé louce a mezi. Do třetice k nim do rodiny patří černohlávek dřípatý, který se občas spráší s tím předchozím a tak vznikají prapodivní míšenci, nad kterými žasne i zkušený botanik. Nezkušený milovník přírody však na svých procházkách míjí všechny tři kultivary a pravděpodobně si myslí, že míjí jen obyčejné, nějak divně vybarvené kopřivy hluchavky.